Taky už jste slyšeli výrok: „Bordel v bytě – šťastné dítě?“ No ale co když v tom sami nejste spokojené a nepořádek v bytě vás frustruje? Dnes pro vás máme nadupadnou inspiraci od Helenky Procházkové, která se věnuje tématu útulného domova pro vás a pro děti. Tuhle otázku cítím okolo sebe už delší dobu a přemýšlím, co bych nejen svým zákaznicím,...
Rituály? To myslíte nějaké ceremonie náboženské nebo čarodějné? Jak takový rituál vypadá? Můžu ho provádět sama nebo se zkušeným průvodcem? A jaké velké rituály jsou ve společnosti nejčastější? Dnes tu máme velmi zajímavé povídání s Žanetou Ariati, která nám dané téma objasní a také inspiruje k vyzkoušení. Víte, že můžeme i všední obyčejný den s dětmi obohatit o několik rituálů? Tak...
Milé maminky, připravily jsme pro vás 3 video-rozhovory s naší kamarádkou, moderní čarodějkou, Žanetou Ariati. Žaneta je velmi inspirativní žena. Už od dětství si čarovala splněná přání, vnímala energii a trvala na tom, že chce mít v pokoji mističku se solí. Životem ji provází téma DŮVĚRA V ŽIVOT. Když věří, tak tvoří a miluje svůj život právě tak, jak je. A tak...
Je to jako včera. Byli jsme malými dětmi a naši nám stále kázali: „Umyj si ty ruce! Převlékni se! A co ty hračky? Uklidit než bude večeře!“ Štvalo nás to tenkrát docela dost. Rozvířené emoce Zkusme si teď zavřít oči a dostat se zase do té doby? Cítili jsme se naštvaní, že něco musíme (zrovna když nás zaujalo něco...
Naše děti dostávají k Vánocům po jednom dárku, a jsou šťastné…proč? Čtěte… Syn Artur, sedm let, včera ze školy přinesl tři brožurky – časopis Sluníčko, katalog na vláčkovou dráhu a především barevný a plný plastových nablejskaných hraček katalog z Pompa. Paní učitelka říkala, že prej bychom to mohli mít třeba na Vánoce Dychtivě otevírá stránky a ukazuje první absolutně předraženou hračku, která přípomíná psa:...
Jak dlouho trvá první porod? A víte, že to, čemu věříte, bude pravděpodobně pravda? Má přítelkyně se rozhodla sdílet svůj příběh o zrození jejího syna. Vedl nás k tomu fakt, že na nejrůznějších fórech o mateřství čítáme jeden katastrofičtější scénář za druhým…. Jak se děti plodí všichni víme, takže tuhle část příběhu přeskočím. S partnerem jsme se dohodli, že „to“ necháme na přírodě a jednoho dne...
Jak být sama sebou? Ve chvíli, kdy se uvolníme samy v sobě, vše najednou vyjde najevo. Vše, před čím jsme do té chvíle utíkaly… kamkoliv… do budoucnosti, minulosti, do kina, na facebook… Je to jako s bolestí. Když jsi zdravá, sotva si všímáš svého těla. Bereš ho jako přirozenost. Pak ale přijde bolest, nemoc, a tvoje pozornost je v tu chvíli přitahována k bolesti. Proč?...
Málokterá to přizná, většinu to trápí a každá to zažila… Proč se tak hněvám? Proč na něj pořád křičím? Proč si nemohu pomoci? V tu chvíli si připadáme oprávněně. Náš hněv je spravedlivý, ale pak večer, když jdeme spát… To jsem to nemohla vydržet? Je mi tak líto, že jsem na něj tak křičela… Tak sladce spí, nezasloužil...
Jedu si takhle tramvají číslo 9 směr Žižkov a zvoní mi telefon. Volá kamarád: ”Tak si tu ležíme se ženou v posteli a na hrudi mi odpočívá naše malá nádherná Eliška. Narodila se nám včera doma.” To sdělení mělo takovou sílu, že mi naskočila husí kůže snad i u palců na nohou. Jakoby se energie Elišky a jejího příchodu na svět rozlila...
Mé děti se bojí! Naše děti se bojí. Holčička 7, kluk 4 roky. Začalo to na podzim, kdy je manžel vzal s celou partou kamarádů a dalších dětí podobného věku na stezku odvahy, organizovanou od města. Nikdo je neupozornil, že je to stezka odvahy pro starší děti. Už byla tma a cesta byla nějakým lesoparkem. Nebyla jsem tam. Na prvním stanovišti...
