Proč jsme závislé na facebooku?

13.11. 2017Martina Mikolášová820x

Znovu a znovu ho zapínám. Každou chvíli kontroluji oznámení. Poslední týden se na něho dívám každý den, každou hodinu, každou chvíli. Cinkne… a já běžím…

Sedím v křesle, znovu ho držím v ruce a říkám si, že tohle musí přestat. Teď ho vypnu a podívám se až večer!

Vypínám facebook, kontroluji e-mail, a znovu… ta touha… neodehrálo se něco nového?

Děti nahoře švitoří, měla bych jít za nimi, ne, ještě si přečtu tenhle článek, a tohle je ještě zajímavý, k tomuhle se musím vyjádřit!!!

A jsem tam zas, chycená v pasti modrobílého světa, kde jsou pravidla jiná. Kde se odehrává život?

Skutečný život?

Sleduji video posledních okamžiků Jana Třísky a je mi zle. Vidím lidi, jak natáčí umírání muže, kterého všichni znají. Slyším smích za zády kameramana a já ty lidi chápu. Oni totiž vůbec neví, že to, co co se před nimi odehrává, není video/článek/hra/příspěvek… před nimi se odehrává život, respektive smrt a oni ji nepoznají…

…protože už neznají život…

Stejně jako někdy já…

 

Pozorovala jsem svou mysl… Facebook mě naštval. Odinstalovala jsem si ho z mobilu a po dvou minutách dívání se z okna mě napadl proud myšlenek, mých myšlenek, které chci napsat…

Rozklíčovala jsem pár svých důvodů, proč chodím na facebook:

1.Jsem frustrovaná ze samoty, z nedostatku kontaktu stejně starých lidí

Samotu v období mateřství vnímám jako jedno z nejzásadnějších problémů, se kterými se dnešní maminky musí potácet. Je to jeden z největších faktorů tvořící frustraci v mateřství. Ženy nikdy nebyly tak osamělé jako dnes. Toto je fenomén posledních pár let.

Ženy, bytosti postavené na sdílení, se najednou ocitnou samy v bytech/domech se svými dítky a nemají nikoho s kým by sdílely nejen péči o domácnost, ale i své pocity, své myšlenky.

Pomocnice v domácnosti nahradily pračky a myčky, ale s těmi si moc nepokecáte – to ten facebook je zajímavější…

2. Nechci být sama se sebou

Aj, někdy je to tak těžké podívat se sama sobě do očí. Zranění volá po pozornosti. Pokud na to nejsem připravená, pokud je moje mysl neklidná všedním shonem, udělám vše proto, abych se zaměstnala. Nechci spočívat do něčeho, co mi není příjemné, ale upřímně, je to jen odkládání problému.

Naše mysl je dokonalá, ona ví přesně, kdy je ten správný čas prožívat radost, prožívat smutek. Oboje do života patří. Chmury jsou jako ukazatelé na bolest, která nám brání být sami sebou.

Ale ano… někdy se toho bojíme. Dřív lidé sáhli po lahvi s alkoholem, dnes máme facebook.

3. Doufám, že to za mě někdo vyřeší

Třeba tam někdo dá příspěvek, který mi zlepší náladu? Třeba tam bude článek, který vyřeší momentální partnerskou krizi. Třeba mě tam někdo pochválí a já se budu cítit líp. Třeba tam někdo za mě napíše to, co je třeba, aby bylo řečeno…

4. Facebook je zkrátka návykovej

S mým tátou, Janem Nejedlým, psychoterapeutem, máme občas velmi zajímavé diskuze. Velmi si vážím jeho rad a toho, že s ním mohu sdílet své myšlenky.

Na facebook máme podobný názor. Přistupujeme k němu jako zvířata k něčemu neznámému. Očicháváme, studujeme, strkáme packou a sledujeme, co to udělá.

Tudle jsem si mu postěžovala, že jsem právě hodinu zírala na facebook místo toho, abych napsala článek. Táta odvětil, že četl článek o tom, jak příchozí zpráva, odpověď na msg, koment pod vašim příspěvkem, nebo něco podobného, spouští jakousi fyziologickou reakci v našem mozku, která zapřičiní to, že se máme dobře.

Doslova a do písmene řekl: “Martino, naše tělo je v tomhle ohledu proti nám.“

Pokud chceš mít facebook pod kontrolou, musíš si uvědomit, že závislost na facebooku není jenom emoční, ale i fyzická.

Jen nástroj

Přesto, je to nástroj, který otevírá komunikaci. Který nás propojuje, alespoň na nějaké úrovni. Je to nástroj skrze který vás mohu teď oslovit. Ale prosím, mějte na paměti, že je to JEN nástroj.

Facebook vám život nenahradí…

Facebook vám přátele ve skutečnosti nepřiblíží…

Facebook je jeden velký trh, který je dostupný i matce se třemi dětmi bydlící v lese…

Ale tím to končí…

Jen to jen modro-bílý svět… Za okny je to opravdové…

Martina Mikolášová

Nikdy jsem se nesmířila s tvrzením, že mateřství je možné jen nějak přežít. Dnes žiji podle motta, že šťastné mámy jsou aktivní ženy plnící si své sny a ukazující svým dětem svět. 

Jsem maminkou tří dětí a roky jsem studovala a hledala způsoby, jak se z frustrované matky v depresích vypracovat ve šťastnou mámu.

Založila jsem projekt Šťastná máma a své poznatky shrnula do knih: Cesta ke šťastnému mateřství, 5 Tabu mateřstvía 42 Tipů den šestinedělí

Komentáře
  • Ochrana osobních údajů
    Vaše údaje jsou u mě v bezpečí. Databáze je soukromá.
  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky
  • Témata
  • Autoři
  • Buďte ve středu dění…